Nejvyšší představitelé Evropské unie (EU) varovali v neděli běloruskou vládu, že je zodpovědná za bezpečnost všech pasažérů obváděného letadla, které muselo pro falešnou bombovém hrozbu přistát na letišti v Minsku.
Mezi pasažéry se nacházel i běloruský opoziční novinář Raman Prataševič, jehož po přistání běloruské úřady zadržely, přibližuje agentura AFP.
Lídři 27 členských zemí Evropské unie se také dohodli, že v pondělí budou na summitu v Bruselu diskutovat o vynuceném přistání letadla společnosti Ryanair ma letišti v Minsku a budou zvažovat i uvalení sankcí na běloruský režim.
„Všem cestujícím musí být okamžitě umožněno pokračovat v jejich cestě do Vilniusu a jejich bezpečnost musí být zaručena,“ napsala na Twitteru předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na sociální síti také varovala, že za „jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí být ponesené následky“.
„Odpovědnost za bezpečnost všech pasažérů a letadla připisujeme běloruské vládě,“ napsal na Twitteru šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
Předseda Evropské rady Charles Michel zareagoval na nedělní dění v Bělorusku slovy, že události budou vyžadovat vyšetřování Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Předseda Evropské parlamentu David Sassoli podpořil apel své kolegy slovy, že běloruské úřady musí propustit všech 171 pasažérů zadrženého letadla, včetně běloruské opozičního novináře.
trestuhodný čin
Polský premiér Mateusz Morawiecki zas na Twitteru nedělní odklonění civilního letadla a zadržení Prataševiča označil za „trestuhodný čin státního terorismu“.
Zároveň informoval, že předseda Evropské rady požádal, aby na pondělním jednání premiérů a prezidentů členských států EU otevřel diskusi o uvalení „okamžitých sankcí“ vůči Bělorusku, přičemž dodal, že zadržení Prataševiča „nemůže projít bez trestu“.
Na nedělní zprávu z Běloruska první reagoval litevský prezident Gitanas Nauséda, který události označil za „bezprecedentní“ a „odporný“ krok ze strany Lukašenkova režimu.
Gitanas také apeloval na NATO a EU, aby „okamžitě reagovala na hrozbu, kterou představuje běloruský režim pro mezinárodní civilní letectví“. Přislíbil také, že se bude tomuto tématu věnovat na pondělním summitu lídrů EU v Bruselu.
Polská i litevská vláda jsou výraznými kritiky režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, vysvětluje AFP. Po násilném potlačení protestů, které vypukly po vyhlášení opětovného vítězství Lukašenka ve loňských srpnových volbách, udělila Litva Pratasevičovi status uprchlíka. Ten v současnosti však žije v exilu ve Varšavě.
V Litvě však momentálně žije exilová vůdkyně běloruské opozice Sviatlana Cichanovská. Ta krátce po nouzovém přistání letadla na telegram napsala, že je „naprosto jasné“, že šlo o zásah běloruských tajných služeb ve snaze zadržet Prataseviča. Cichanovská a next také připomněli, že Pratasevičovi hrozí v Bělorusku trest smrti.
