V listopadu měl Slovenská premiéru dokumentární film Neviditelná o porodní traumatu. Režisérka Maia Martiniak v něm porovnávala, jak se rodí na Slovensku a jako v jiných zemích Evropy, a přizvala do něj i mezinárodně uznávanou dulu a odbornici na práci s traumatizovanými ženami.
Deník SME měl možnost se s PENNY Simkin (83) ze Seattlu mluvit.
„Co ženy po traumatickém porodu prožívají? Cítí se osamělé, zraněné, že se o tom s nikým nemohou mluvit, mají noční můry, flashbacky. To jsou stejné věci, jaké mají lidé, kteří přijdou z války,“ popisuje v rozhovoru.
Jako odbornice vystupujete v slovenském dokumentu o porodech Neviditelná. Co na něj říkáte?
Myslím si, že je velmi dojemný a zároveň znepokojující. Jsem velmi ráda, že vznikl, protože upozorňuje na nerespektující zdravotní péči, ve které bohužel Slovensko není samo.
Je nějaký problém, který byste speciální zdůraznili?
Cítila jsem se hrozně pro Stellu, která se soudila ohledně nástřihu během porodu. Je to velmi smutné. Ještě někdy v 50. letech začaly u nás v Americe vycházet v předních ženských magazínech články o krutém zacházení s matkami.
Příběh za příběhem přinášely příklady toho, jak špatně se k nim v nemocnicích chovali. Rozvířilo to hladinu a přineslo silné hnutí za normální porody.
Zdá se mi, že mnoho věcí, kterými prochází vaše slovenské porodnictví teď, jsou podobné tomu, čím jsme si v USA prošly také. Také máme problémy, že se nastříhat provádějí často, ale ne tak, jak na Slovensku.
V uplynulých letech u nás téma porodnictví narostla na důležitosti, na problémy, které v něm jsou, se začalo více upozorňovat. Někdy se zdá, že je těžké říct, kde přesně by se měla udát změna. Někde zdola? Na politické úrovni? Na zdravotnických školách?
Odpovědí je všechno jmenované. No začít by mělo i tím, že si veřejnost tyto problémy začne uvědomovat. Neboť například na zdravotnické školy se nevyvíjí téměř žádný tlak.
Některé věci, které se v nich učí, například důležitost nástřihů, co zaznívá i ve filmu, byly vyvráceny už před půlstoletím. No oni o nastříhat říkají, že jsou záchranou, a přitom jsou zcela mimo.
Mladí lékaři by měli začít číst aktuální odbornou literaturu a začít zpochybňovat své učitele. Samozřejmě, jsou i případy, kdy má nástřih hráze své výhody, jako například, když má dítě problémy a třeba, aby přišlo na svět co nejdříve.
A někdy ho žena potřebuje i tehdy, když je tkáň hráze tuhé a není dost schopné se roztáhnout. No myslím, že rozumná míra by měla být někde mezi 6 až 8 procenty. Existuje na Slovensku něco takového, jako porodní plán?
